Psí strachy a jejich příčiny

Psi se mohou bát zvuků, nezvyklých optických vjemů, jiných psů nebo lidí. Nejčastější příčinou nejistého nebo bojácného chování je chybějící nebo nedostatečná socializace ve štěněcím věku, případně negativní zkušenost v pozdějším věku. Může vzniknout nebo být zesílena tím, že člověk svému psovi neposkytuje dostatečný pocit jistoty a vhodné vedení, které zvíře potřebuje.

Nejistota a strach mají mnoho tváří a mohou se projevovat i agresí, například když se pes cítí být utlačovaný nebo přetěžovaný. Spolu s kompetentním trenérem byste měli provést analýzu situace a vypracovat individuální, psovi na tělo šitou strategii, jak problémy řešit. V každém případě je zapotřebí na tomto úkolu pracovat pomalu a opatrně a nenutit psa, aby musel čelit z jeho pohledu nebezpečným situacím (jednoduše ho nevystavovat situaci, v níž by mohl mít strach). Okolnosti, které v psovi vyvolávají strach, se spíše snažte pozitivně podmiňovat.

Práce s bojácným psem vyžaduje mnoho trpělivosti a vytrvalosti. Skutečně bázliví psi potřebují dlouhý čas, než nabydou potřebné důvěry, a i tak se to ne vždy podaří. Každá nabitá jistota ale psovi i majiteli trochu pomůže zvládat běžný život. Z nejistého zvířete se v mnoha případech opravdu může stát sebejistý jedinec. Bojácným psům je zapotřebí postupně zvyšovat odvahu a sebejistotu. Zvláště důležité tady jsou orientace na člověka a pochvala.

Chybou je i to, psa utěšovat. Významu slov „přece nemusíš mít strach“ pes nerozumí, slyší jen ustaraný hlas a to ho jen dále utvrzuje v obavách. Jeho nejistota a strach se s každým litováním a utěšováním paradoxně zvyšují.
 

Jak psa strachu zbavit?

Nevěnujte strachu svého psa pozornost, snažte se chovat neutrálně. Zkuste upoutat jeho pozornost něčím zajímavým. Přibližujte se hravě a zvědavě k předmětu vyvolávajícímu strach a tvařte se, jako by to bylo něco zajímavého a napínavého. Poskytněte však svému psovi příležitost najít u vás ochranu, pokud mu to pomůže, například když se snaží vyhledat vaši blízkost ve strachu ze silvestrovských petard.
 

Strach z aut a zvuků

Jestliže má váš pes strach například z jízdy autem, možná se vám jej podaří překonat, když ho začnete v blízkosti auta krmit. Nejprve ve větší vzdálenosti a potom, chová-li se pes bezstarostně, zase o něco blíž, až bude nakonec spokojeně pojídat pamlsek v kotci nebo na místě pro něj určeném. Pokud není pes svým strachem totálně ochromen, můžete s ním zkusit v blízkosti strachu (bojí-li se vysavače, nejprve se pohybovat kolem vypnutého přístroje) hrát nebo zkoušet lehké cviky, které odpoutají jeho pozornost.

Strachu ze zvuků je možno psa zbavit tím, že mu budete potichu stále znovu přehrávat jako zvukovou kulisu právě ty zvuky, kterých se bojí. Když si na ně zvykne, můžeme přidávat na síle a délce, až zvuky dosáhnou své normální intenzity.
 

Strach z odloučení

Strach z odloučení znamená, že pes projevuje chování, které už se nezakládá pouze na frustraci z toho, že jeho lidé někam odcházejí bez něho. V té chvíli upadne do takové paniky, že už není schopen kontrolovat své chování, například sliní nebo se třese. Souvisí to se ztrátou kontroly nad sebou. Příčinou mohou být traumatické zkušenosti nebo prostě jen to, že se pes nenaučil být o samotě.

Výcvik psů, kteří trpí skutečným strachem z odloučení, si žádá mnoho práce a trpělivosti. Může se totiž stát, že i když zaznamenáte nějaké pokroky, nakonec se zase budete muset vrátit zpátky na začátek, když například v době vaší nepřítomnosti zazvoní zvonek a pes si všimne, že nejste doma. Postižení psi často propadají panice už ve chvíli, kdy si majitel obouvá boty, sáhne po klíčích nebo zavře domovní dveře. V takových případech si musíte boty obouvat velmi často, navlékat kabát, brát klíče nebo zavírat dveře při snídani nebo jen tak když se díváte na televizi. V případě, že musíte odejít z domu, je dobré se vyplížit například zadním vchodem, klíče a kabát si schovat na místo, aby si pes nevšiml, že si je berete.