Chcete psa do bytu?

Nad otázkou, zda mít či nemít psa v bytě, byste se měli před jeho pořízením velice důkladně zamyslet. Tímto svým rozhodnutím ovlivníte život nejenom sobě, ale také sousedům. Myslet byste také měli na vašeho budoucího psa. Pes je totiž bezvýhradně závislý na péči druhých, navíc to není otázka pár dní, ale třeba deseti let.
 

Trpí pes, který žije v bytě?

Obecně převládá mezi lidmi názor, že pes v bytě musí zákonitě trpět. Dle mého názoru pes trpí především v situaci, kdy se mu jeho pán nevěnuje. Ve chvíli, kdy se mu budete věnovat – chodit na procházky, dávat mu najevo lásku a budete-li důslední v jeho výchově, pak nezáleží na tom, zda jej chováte v malém bytě nebo v domě se zahradou. Šťastného psa totiž nedělá velký dům a zahrada, ale jeho pán, na to byste měli myslet především.

Pokud si uvědomujete, že pes potřebuje pravidelnou péči, která bude trvat klidně i více než deset let a jste ochotni mu ji poskytnout, pak byste měli zvážit, co bude pro vás dále obnášet jeho přítomnost ve vaší domácnosti.
 

Soužití se psem a výcvik

První nejdůležitější věcí je zjištění, zda je či není některý člen z rodiny alergický na psí srst. Vůbec by nebylo na škodu se zajít otestovat k lékaři. Ve chvíli, kdy zjistíte, že je někdo alergický, informujte se, jak je alergie závažná a jaké máte další možnosti.

Dále byste měli zvážit, zda vám nebude vadit, že pes může vaše obydlí znečistit, a to různými způsoby, například ztrátou srsti. V potaz také musíte brát, že pokud si pořizujete štěně, bude trvat nějakou dobu, než se naučí vykonávat potřebu mimo domov. V těchto případech se musíte obrnit trpělivostí a být důslední ve výchově.

Určitě doporučuji návštěvu zkušeného chovatele (popřípadě psího cvičáku), abyste viděli, jak máte se svým psem komunikovat, jakým způsobem mu dávat příkazy. Tohle bývá nezkušenými chovateli často podceňováno. Nejčastější chybou bývá polidšťování psa, na kterého pak budete klást nároky, které prostě nebude schopen už z principu splnit. Tím myslím dávání příkazů typu „Maxíku, nedělej to, jsi jako sousedův Bert!“. Příkaz musí být jasný, pes reaguje hodně na tón vašeho hlasu. Bylo by tedy dobré formulovat příkaz v tomto stylu „Maxi, fuj!“ nebo „Maxi, nesmíš!“.

Někdo by možná mohl argumentovat tím, že u malého pejska se tohle nemusí řešit, to je však omyl. I malý pes je pořád pes, který nutně potřebuje výchovu. S nevychovaným psem se vám bude bydlet velmi špatně.
 

Ne každé plemeno je do bytu vhodné

Výběr vhodného plemene je rovněž velmi důležitý, ne nadarmo se říká, že jaký pán, takový pes. Při výběru byste měli zohlednit nejenom vzhled psa, ale především jeho vlastnosti.

Pokud nemáte rádi moc pohyb, určitě nedoporučuji labradorského retrívra, který je hodně aktivní především v období dospívání. Vhodný by pro vás naopak mohl být jorkširský teriér. Určitě ale neplatí pravidlo, že čím menší pes, tím méně náročný na výchovu. Podívejte se například na charakteristiku jackarusella teriéra. Tento pejsek je co se týče vzrůstu sice malý, avšak se jedná o velmi aktivního psa, který vyžaduje pohyb.
 

Chov psa vyžaduje zodpovědnost

Dále byste měli věnovat čas také výběru potravy pro psa. Tím je myšlen výběr stěžejního zdroje obživy. Je jenom na vás, zda se přikloníte ke granulím, nebo k vařené stravě. Většina psů nesnáší příliš dobře kombinaci obojího. Jako správný pejskař byste rovněž měli akceptovat, že lidským jídlem můžete vašemu psovi hodně uškodit. Z tohoto důvodu se doporučuje nezvykat psa, že se s ním dělíte o jídlo, což bývá velmi složitý úkol, zvláště ve chvíli, kdy se psem obýváte jeden byt, takže jste spolu v kontaktu při téměř všech aktivitách, které doma provádíte.

Pamatujte, že se psem přichází do vašeho života nejenom nový člen rodiny, ale především velká zodpovědnost. Pokud si nejste jisti, zda byste soužití se čtyřnohým spolubydlícím zvládli, pak raději své rozhodnutí o jeho pořízení odložte. Pravdou sice je, že pejska můžete kdykoliv prodat, ale mějte na paměti, že prodej to bude pouze ve vašich očích, v jeho očích to bude znamenat vyhoštění ze smečky, z rodiny, které pro něj může představovat trauma, které si s sebou ponese velmi dlouhou dobu.