Chcete si pořídit papírovou, nebo pouliční kočku?

Možná si myslíte, že kočku si vybírá člověk, ale mnohdy si kočka vybírá člověka. Tak se může stát, že se vám cestou domů něco přimotá pod nohy a vy neodoláte a najednou máte doma kotě. Nebo se jen tak koukáte na internet a najednou vidíte nabídku útulku, kam přivezli čerstvě odchycené krásné kočičky, které někdo vyhodil do kravína či k silnici, kde jim hrozilo přejetí.

Kočku lze také získat ze specializované chovatelské stanice, které se zaměřují na chov konkrétného plemene. Kočky z těchto stanic mají původ potvrzený tzv. průkazem původu, což je především doklad o předcích vámi vybraného kotěte a měl by dokládat, že u předků nedocházelo k nežádoucí příbuzenské plemenitbě a kotě je tak bez dědičných a genetických vad.
 

S průkazem původu, nebo bez?

Pokud chcete mít jistotu zdraví, pak tedy volte kotě se smlouvou. Rodiče takového kotěte by měli mít testy na různé nemoci, které jsou u různých plemen jiné a testy na ně bývají povinné. Ve smlouvě by měl každý dobrý chovatel uvést, zda se jedná o jedince vhodného na chov, nebo zda má jedinec nějakou genetickou vadu, která není přípustná pro chov (například nestandardní zbarvení). Takový jedinec by měl být i vykastrován, aby se vada dále nešířila. Kastraci by měl chovatel požadovat ve zmíněné smlouvě, ale málokdo to dělá.

Při výběru kotěte od chovatelů vám dobrý chovatel také dokáže popsat temperament vybraného koťátka.

Neplatí však, že kotě s průkazem původu se musí automaticky účastnit výstav. Kotě s průkazem původu nemusí třeba přesně typově splňovat standardy a nebylo by přínosem k chovu, takže se hodí spíše na mazlíka než na výstavy či na chov. Cena takovýchto koček s průkazem původu bývá nižší než chovatelských a výstavních koček s průkazem původu.

Nicméně jedinec s nějakou vadou může dělat radost lidem, kteří se chovu či výstavám nechtějí věnovat, nebrání mu to strávit plnohodnotný život s hodnými lidmi.
 

Jak poznáte zdravou kočku?

Dále si při výběru kotěte dejte pozor na to, aby nebyla porušena zákonná nominální hranice 9 týdnů, které musí kotě strávit s matkou. U chovatelských stanic je navíc tato hranice stanovena dokonce na 13 týdnů.

Dále si prohlédněte, zda se v srsti kotěte nenacházejí paraziti, srst není slepená či špinavá, u zadečku je srst čistá a zadeček je čistý bez exkrementů či podráždění. Ouška kočiček mají být čistá bez „logrových“ usazenin, jelikož ty svědčí o napadení zvířete svrabem. Očka mají být čistá a bez výtoku, neměla by přes ně být patrná mžurka. Ta může svědčit o nemoci, ovšem také o ospalosti kotěte, takže si všímejte, zda kotě nebylo zrovna vytaženo z pelíšku.

Dásně kočky by měly být růžové a bez hnisavých ložisek. Pokud kotě zrovna nezubuje, bude kolem zoubků výraznější linka, přezubení ovšem začíná kolem 5–7 měsíce věku. Z tlamičky nesmí být cítit ani zápach odlišný od stravy. Kotě musí být na pohled zdravé a aktivní, nesmí nijak projevovat bolest.