Nemoci u včel

Mezi primární nemoci včelstev u nás patří varoáza, virové nákazy, mor včelího plodu, nosemóza, houbová onemocnění, zavíječ voskový a tumidóza.

Varroáza

Jedná se o napadení včel roztočem Varroa destructor – kleštík včelí, proti kterému včely nemají přirozenou obranyschopnost. Varroáza je pak pro včelstvo zničující. Parazita přenášejí včely na svých tělech a ten se pak nechá zavíčkovat spolu s larvou včely medonosné v buňce. Roztoči se rozmnoží v buňce, kde na kladou svá vajíčka.  Ti pak z včelích kukel i dospělých jedinců vysávají hemolymfu. Včely se pak už líhnout s defektem, který zkracuje jejich život. Sáním hemolymfy kleštík roznáší další virózy.

Varroáza patří k nemocem, jejichž léčba je povinná. Provádí se během léta či podletí, při zakládání zimních včel. Léčba se provádí aplikací kontaktních pásků, nebo odparem. Až na kyselinu mravenčí se provádí po odebrání medu. Na podzim se léčba provádí za pomocí kouře, či aerosolu s léčivou látkou.

Virové nákazy

Virové nákazy včely medonosné se odvíjí od varroázy. Nákaza od roztoče se projevuje různě.

Názvy jednotlivých nákaz napoví o jejich projevech:

1. Virus deformovaných křídel
2. Virus akutní paralýzy včel
3. Virus chronické paralýzy včel
4. Virus pytlíčkovité plodu
5. Virus černání matečníku

Kašmírský virus

Ideální pro léčbu viróz je užívat léčiva schválená pro Českou republiku. Ty fungují na základě odpařování kyseliny mravenčí. Typickým příkladem je Formidol – desky, nasáknuté kyselinou mravenčí, které mají dlouhodobou působnost.

Mor včelího plodu

Přenašečem onemocnění včelího plodu jsou dospělé včely. Avšak jejím původce je tyčinkovitá bakterie Paenibacillus larvae. Tato bakterie žije ve střevech larev a následně je zahubí. Když včely otevřou víčka napadených buněk, nachází se v nich mimo rozkládajících se larev miliony odolných spor. Ty jsou schopné přežívat desítky let a nezahubí je ani mráz či vysoké teploty. Postižená včelstva se musí zlikvidovat a je nutné dodržovat karanténu kolem ohniska nákazy alespoň 5 km. Včelařům, kteří byli včelím morem postihnuti, vyplácí ministerstvo zemědělství finanční náhrady.

Nosemóza

Jedná se o onemocnění zažívacího traktu dospělých včel, prvokem Nosema apis. Množí se v žaludku včel a způsobuje, že včely nedokáží strávit potravu a vykálí se i v úlu. Tato nemoc útočí zejména na jaře, kdy včely nemají moc možností vyletět. Avšak během vysokých letních teplot mizí.

Houbová onemocnění

Zvápenatění včelího plodu nepatří mezi nejběžnější nemoci. Poznáme ho podle mumifikace larev. Houba začne požírat veškerou potravu a způsobí tím vyhladovění larvy. Ta pak roste a požírá celé tělo larvy. Spóry mohou přežít až 15 let.

Mezi vzácné onemocnění řadíme tzv. zkamenění včelího plodu. Toto onemocnění má na svědomí houba z rodu Aspergillus, která střevem proroste celým tělem larvy a ta se nakonec celá rozloží. Postihuje jak plod tak i dospělé jedince. Název je odvozen od rychlého ztvrdnutí mumie.

Jako léčiva na houbová onemocnění používáme např. kyselinu mravenčí nebo Formidolové desky. Nákazy se však zcela zbavíme výměnou včelí matky, jelikož se tím zvýší čistící pud včel.

Zavíječ voskový

Jde o škůdce, který neškodí přímo včelám. Tento druh mola se živí voskem a zbytky kokonů, proto je škodlivý spíše pro plásty. Když se chceme zavíječi bránit, je dobré vědět, že nesnáší průvan, nebo je dobré plásty občas vysířit. Zavíječ se nevyvíjí klesnou-li teploty pod 9 °C. Proto se plásty skladují v chladných místnostech.

Tumidóza

Je parazit Aethina tumida – Lasknáček úlový napadající plásty s larvami a zásobami, kterými se živí. Prozatím je jeho výskyt potvrzený v Portugalsku. Zatím však nebyla vynalezena dostatečná ochrana proti tumidóze. Nejlepší cestou je zamezit importu parazita.

Mor včelího plodu

Jedná se o závažnou nemoc včelích larev, kterou způsobuje bakterie Paenibacillu larvae larvae. Zamoření může trvat i několik let.

Nákaza a šíření

K nákaze dochází z potravy v žaludku plody, kde bakterie vyklíčí. Živé tkáně se začnou rozkládat. Šíření nákazy pak způsobují samotné včely, když se snaží zbavit zbytků těla larv. Roznáší je tím po plástech. Dospělé včely jsou proti nákaze odolné, ale mohou ji šířit i svými výkaly.

Identifikace

Na první pohled nákazu rozeznáme pouhým barevnostním rozdílem víček. Víčka napadených    larev mají tmavší barvu. Lze to poznat i na plodech včel. První rok nákazu příliš nerozeznáme. Ta se začíná projevovat druhý rok a v rozmezí 3 a 4 roky hyne celé včelstvo. Jakmile uvidíme    první náznak výskytu nákazu, je třeba ihned odebrat a zaslat vzorek plodu na laboratorní testy, protože jen ty spolehlivě potvrdí nebo vyvrátí nákazu.

Odstranění nákazy

Pokud se potvrdí onemocnění morem, není jiné cesty než likvidace. Provádí se ve spolupráci se Státní veterinární správou a obecním úřadem. Provádí se v několika krocích:

1. Zjištění ohniska nákazy a určení ochranného pásma (5 km od ohniska)
2. V ochranném pásmu platí zákaz jakéhokoliv přesunu včel (nemůžete si ani převážet vlastní včely na jiné stanoviště ani prodávat včelí matky apod.)
3. Veškerá nakažená včelstva musí být zlikvidována včetně uhynulých včel, nářadí se musí spálit nebo desinfikovat.

Doba pozorování

Většinou trvá po jeden rok. Během tohoto roku nesmíte převážet včely v ochranném pásmu.        

Po uplynutí stanovené doby, provede pověřená osoba kontrolu všech úlů v pásmu. Při negativním výsledku je nákaza prohlášena za zlikvidovanou.

Varroáza

Infekční onemocnění včel

Varroáza je infekční onemocnění včel. Je způsobena roztočem Varroa destructo, který parazituje na zavíčkovaném plodu nebo dospělých jedincích. Působí-li další faktory, může včelstvo značně zeslábnout či uhynout. Toto onemocnění způsobuje, že se včely rodí se špatně vyvinutými křídly, zakrnělými nohami nebo s menším počtem nohou. K úhynu dochází během zimního období.

Klinické příznaky

1. Oslabení včelstva
2. Líhnou se včely s nevyvinutými křídly
3. Vylíhlé včely mají zakrnělá křídla
4. Vylíhlé včely mají menší počet nohou
5. Velký počet úhynu včelstva

Virózy včel

Virové onemocnění včel

Původcem jsou viry, nejčastěji roztoč Kleštík včelí.

Známé virózy

1. Virus deformovaných křídel (Deformed Wing Virus – DWV)
2. Virus pytlíčkovitého plodu (Sackbrood Virus – SBV)
3. Virus černání matečníků ( Black Queen Cell virus – BQCV)
4. Virus akutní paralýzy včel (Acute Bee Paralysis Virus – ABPV)
5. Virus chronické paralýzy včel (Chronic Bee Paralysis Virus – CBPV)
6. Kašmírový virus (Kashmir Bee Virus – KBV)

Zvápenatění včelího plodu

Projevuje se u slabých včelstev.  Bohužel toto včelstvo nemá příliš silný čistící pud, takže dostatečně neodstraní původce zvápenatění. Dochází tak ke stálému oslabování včelstva.

Léčba se nejčastěji provádí pomocí kyseliny mravenčí nebo formidolovými destičkami. Avšak kyselina zvápenatění bohužel nevyléčí, ale spíše ho jen potlačí. Nejlepší je pak vyměnit včelí matku, aby se tak zvýšil čistící pud včel a ty pak nákazu samy odstraní.

Hniloba včelího plodu

Je spousta bakterií, které mohou napadnout ještě nezavíčkovaný včelí plod a zapříčinit jeho hnilobu. Zápachem hniloba připomíná shnilá jablka, nebo je ostře kyselý. Plod bývá merezovitý, v otevřených buňkách se nacházejí uhynulé larvy. Nakazit se mohou skrze  infikované plásty, včelařské pomůcky i potravou. Jde o nebezpečnou nemoc. Je snadno zaměnitelná se včelím morem, ale jistotu přinesou až laboratorní testy. Avšak v každém případě je nutné informovat o nákaze Státní veterinární správu, která se už postará o další  opatření.

Septikemie: nemoc, díky které včely přestanou létat.

Tuto nemoc zapříčiňuje bakterie, která se do včel dostává pomocí hemolymfy a má toxické účinky. Včely jsou zneklidněné, začnou slábnout až ztratí schopnost létat a zahynou. Nejvíce v ohrožení jsou včelstva slabá, nebo ty, která jsou napadena nosematózou (včely mají poškozený trávicí trakt).

Nákaza se rozšiřuje pomocí potravy, nebo z ovzduší na vlhkých stanovištích. Štěstím je, že se nejedná o zas až tolik závažnou nákazu.

Měňavková nákaza včel

Nemoci způsobené měňavkou včelí

Jedná se o nemoc, zasahující malpighické žlázy včel, odkud se šíří do celého těla včel. Včela napadená měňavkou má bělavé až sírově žluté zapáchající výkaly, postupně slábne, až nakonec zahyne.

Nejvíce se nákaza vyskytuje v jarních měsících během března až května. Velice často doprovází Nosematózu. Nakazit se včelstvo může z potravy, vody, nebo infikovaných včelařských pomůcek. Tato nemoc napadá zejména starší včely.