Mainská mývalí kočka

Robustní dlouhosrstá kočka dostala své jméno podle amerického státu Maine a divoce žijícího mývala, který zde má domov. Připomíná ho svým nápadným zbarvením a dlouhým huňatým kroužkovaným ocasem. Nejblíže pravdě, odkud pochází, bude domněnka, že mainská mývalí kočka pochází z angory nebo norské lesní kočky, které do Ameriky přivezli námořníci. Zde se kočky pářily s místními krátkosrstými kočkami. Kočky žily nepochybně i v jiných státech, ale právě ve státě Maine se jim dostalo první podpory. Dnes jsou ve Spojených státech nejčastěji chovaným plemenem a ve Velké Británii zaujímají druhé místo, i když tam dosud nebyly uznány pro výstavy.  
 

Charakteristika plemene Mainská mývalí kočka

Mainská mývalí kočka je velká a nápadně hezká. Kocouři mohou vážit až 9 kg, zatímco kočky jsou poněkud menší. Za svůj působivý „divoký“ vzhled vděčí své velikosti a dlouhé, husté a splývavé srsti, která vytváří kolem krku bohatý límec. Přísně vzato jsou mainské mývalí kočky pouze polodlouhosrsté, protože dlouhou srst mají jen na zadní části těla. Srst na přední části je výrazně kratší.

Mainská mývalí kočka se vyskytuje ve většině barevných variant s výjimkou čokoládové, lila a siamského zbarvení. Nejznámějším barevným odstínem je hnědá mramorovaná. V současné době se objevuje srst v mnoha plných barevných odstínech: mramorovaná, černě želvovinová na bílé (kaliko) a dvoubarevná.
 

Co byste měli vědět, než si Mainskou mývalí kočku pořídíte?

Hustá srst Mainské mývalí kočky odolává vodě a chrání kočku před studenými zimami, ale přesto je příjemná na dotek a na hlazení. Srst mainské mývalí kočky je určena na pobyt venku. Vydrží nepatrné zanedbávání, aniž by se ihned proměnila ve spleť dredů.

Většina mainských mývalích koček se pohybuje na hranici mezi soběstačností a závislostí na lidech. Milují společnost, ale mohou-li si vybrat, posadí se raději do křesla vedle majitele než přímo na klín. Chtějí vám sice pomáhat s každou domácí prací, kterou děláte, ale jen málokdy se dožadují pozornosti.

Mainská mývalí kočka ráda přináší předměty a naučí se chodit na vodítku. Dožívá se vysokého věku (12–15 let) a po celý život zůstává hravá a dobrácká. Díky své důvěřivé povaze obvykle dobře vychází s ostatními kočkami, se psy i s dětmi. Kvůli své tiché povaze a robustní stavbě těla je oblíbená zejména u mužů.