Habešská kočka

Podle mnohých odborníků žila habešská kočka už v době Egypta na dvoře faraonů. Podoba zevnějška a stavby těla mezi stávající habešskou kočkou a mumifikovanými kočkami, které byly nalezeny při vykopávkách v Egyptě, je také výstižná. První habešskou kočku dovezl do Velké Británie v roce 1868 polní maršál Sir Robert Napier z Etiopie (Habeše). Obě světové války a katastrofální vypuknutí leukemie se postaraly o to, že koček tohoto plemene zbylo jen velmi málo. Teprve na konci 60. let začala popularita habešských koček stoupat a nyní patří toto plemeno k nejznámějším a nejoblíbenější plemenům koček.
 

Charakteristika plemene Habešská kočka

Bujná srst habešské kočky je krátká, jemná a hedvábná a přiléhá těsně k tělu. Původní barvou srsti habešských koček je divoká barva, nazývaná „ruddy“. V průběhu času vznikly z této původní barvy různé jiné přitažlivé barvy srsti, ale kresba zůstala stejná. Habešská kočka se dále může objevovat v barvách jako červenohnědá (sorrel), plavá (beige fawn), modrá, stříbřitá, želvovinová, červená nebo krémová.

Zajímavostí je, že koťata tohoto plemene mají při narození tmavou srst, která během dospívání pomalu zesvětluje.
 

Co byste měli vědět, než si Habešskou kočku pořídíte?

Habešské kočky jsou extrovertní, svéhlavé a inteligentní kočky. Jsou známé svou inteligencí a chytrostí, ale také zvědavostí. Nejsou příliš dotěrné, ale disponují zvláštním elegantním způsobem, jak svému pánovi něco zřetelně sdělit. Nepoužívají k tomu příliš svůj hlas, protože habešské kočky nejsou hlučné. Habešské kočky jsou skutečnými osobnostmi.

Potřebují hodně kontaktu se členy rodiny, aby se cítily dobře a určitě by jinak chřadly nebo protestovaly, kdyby byly celý den ponechány svému osudu. Měly by tudíž tvořit součást rodiny, protože chtějí být zapojeny do všeho dění. Skutečně, vše nové co přichází do domu, je podrobně prozkoumáno a otestováno, ať už se jedná o tašku s nákupem, nebo o nový kus nábytku. Navzdory této zvědavosti je průměrný zástupce tohoto plemene dosti opatrný. Habešské kočky jsou totiž rozumné a nerady na sebe berou riziko, pokud to není nutné.

Většina chovatelů nemá habešských koček mnoho, protože vyžadují hodně pozornosti. Habešské kočce nemůžete udělat nic horšího, než že ji zavřete v malém prostoru.

S ostatními kočkami vycházejí zpravidla dobře a také se psy dokážou uzavřít přátelství na život a na smrt. Kocouři jsou obecně o něco dobromyslnější než kočky, které si při styku s ostatními kočkami stojí více na svém. 

Habešské kočky jsou hravé a podnikavé. Můžete jim dát pořádný šplhací a škrábací kůl, aby se vyřádily, nebo do venkovního výběhu kmeny, aby tam mohly lézt. Když si kočky dohrají (většinou do hry zatáhnou jednoho nebo více členů rodiny), přijdou si rády lehnout k vám na klín, abyste je hladili a mazlili se s nimi.

Srst habešské kočky se dá udržovat v dobré kondici relativně jednoduše. V období línání můžete snadno odstraňovat mrtvé a uvolněné chlupy gumovou rukavicí. Mimo období línání srst česejte občas furminátorem a pak ji přetřete semišem, abyste zdůraznili její lesk.

Je zvykem pravidelně zastřihovat ostré konce drápků. Občas se podívejte do uší a vyčistěte nečistoty přípravkem určeným pro kočky.